Robot projde místností, podá předmět a zamává publiku. Každá z těchto dovedností může vyžadovat jiné řízení. Z krátkého videa proto často nezjistíme, jak velkou část úlohy systém zvládl sám.
Co přesně sledujeme?
Při posuzování ukázky se vyplatí rozlišovat předem připravený pohyb, teleoperaci a autonomní rozhodování. Při teleoperaci robota ovládá člověk. Autonomní systém naopak vyhodnocuje informace ze svého okolí a v rámci vymezených podmínek volí další postup. V jednom robotu se mohou tyto režimy kombinovat.
ICHR při popisu robotického vývoje rozlišuje hardware, sběr demonstrací, simulaci, modely a provozní vrstvu. Upozorňuje také, že model navrhující akci potřebuje navazující řízení a bezpečnostní omezení. Tyto části je vhodné hodnotit společně.
Otázky, které ukázku zpřesní
- Řídí pohyb člověk, připravený program, nebo systém reagující na okolí?
- Kolikrát robot úlohu úspěšně zopakoval a v jakých podmínkách?
- Co se stane, když se předmět posune nebo do cesty vstoupí překážka?
- Jaké zásahy obsluhy jsou potřeba před ukázkou, během ní a po ní?
Ve škole se dá učit i na omezeních
Vzdělávací ukázka nemusí předvádět úplnou autonomii. Její hodnota spočívá také v tom, že návštěvník pochopí vztah mezi senzorem, rozhodováním a pohybem. Lektor může například změnit zadání, vysvětlit zásah operátora nebo ukázat, proč je potřeba vymezit bezpečný prostor.
Pro zájemce o nasazení je vhodné sepsat konkrétní úlohu: jaký předmět má robot přenést, odkud a kam, jak často a jak budeme měřit výsledek. Teprve takové zadání umožní porovnat různé technické přístupy.